Koněpruské jeskyně 26.9.2009

Tentokráte jsme se vydaly směr Koněpruské jeskyně. Sraz byl před osmou hodinou na Smíchovském nádraží, sešlo se nás tam poměrně hodně, 10 světlušek a 4 vedoucí. Vlak měl krapet zpoždění, ale nakonec přijel. Cesta uběhla jako nic a na nádraží na nás už čekaly skautky, které si čas čekání krátily sázením se kolik světlušek přijede:) Společně jsme pak vyrazily po žluté, kterou jsme chvilku hledaly:), nakonec našly, směr Koněpruské jeskyně. Hned na přechodu přes koleje nás, ale zastihla červená, zvukové signály a závory se začaly spouštět dolu. Projel vlak a my už myslely, že závory pujdou nahoru. To se ale bohužel nestalo, tvořila se kolona aut a nakonec, světe div se, po kolejích jelo metro směr Černý most:))). To se jen tak nevidí. Závory se asi na minutu zvedly, pár aut projelo, ale hned šly zas dolu. A tak jsem zas čekaly, než projel rychlík a další vlak. Asi po 20 minutách se nám nakonec podařilo koleje přejít a mohly jsme směle šlapat do kopečka, jak poslední dobou všechny naše výpravy začínají. I když bylo docela chladno, po náročném výšlapu nám už bylo teploučko jak u kamen. Vysvitlo sluníčko a tak jsme si daly sváču. Pak zas pokračovaly dál. Cesta byla moc krásná a před dvanáctou jsme došly k jeskyním. Jeskyněmi nás provedla teprve 15ti letá slečna průvodkyně. Místy byla velice vtipná. Krasové jeksyně byly nádherné a světlušky zachránily ostatní návštěvníky před pravou jeskynní tmou svým pokřikem. Po skončení prohlídky jsme si daly zasloužený oběd. No a jelikož se čas naplnil, vyrazily jsme zpět k vlaku, abychom ho stihly. Ale světlušky i skautky šlapaly jak draci a tak jsme si na slunné loučce mohly zahrát hru "živá kráva, spící kráva, mrtvá kráva". Pak už jsme dorazily na nádraží, kde jsme se stavily ještě na chvilku na dětském hřišti a pak už jsme nastoupily do vlaku směr Praha Smíchov, kde na světlušky čekaly rodiče.